Ke kazdemu serveru darek zdarma

Před nedávnem přišlo Rightway se zajímavou nabídkou. Do 20. října méte možnost získat webhosting, nebo virtuální server se slevou 33%.

Chcete získat dárek za 4000 Kč

Ke každému serveru s nyní mužete vybrat dárek na alza.cz. Při objednávce dedikovaného serveru získáte dárek za 2000 Kč, při objednávce managed serveru za 4000 Kč

Nove stranky www.rightway.cz

Rightway přichází s novým webem a také s novou nabídkou služeb. Stránky jsou nyní hezčí a mají přehlednější navigaci. Jednotlivé služby jsou dobře popsány a byla přidána sekce podpora.

Změny se týkají také produktové nabídky. Vylepšeny byly všechny programy. Webhosting obsahuje nový program mini, pro lidi, kteří chtějí hostovat jen jednu doménu. Ostatnim programům bylo přidáno místo na disku.

Nabídka virtuálních serverů byla rovněž vylepšena a zároveň rozšířena o mnoho doplňkových služeb.

Velká změna také nastává u dedikovaných serverů, rozšířila se nabídka dostupných serverů.
Nechybí ani několik servisních programů, kde rightway zajistí za výhdnou cenu kompletní správu serveru.

Zakynthos

Dokonalej pohled – jen ta cesta byla lehce krkolomná

Měsíční krajina – takle to vypadá, když na půlce ostrova hoří a na druhé ne

Pašerácká loď


no umět tak lítat a nebo mít dole obří trampolínu :)


(by 3v0)


(by 3v0)

v Apolis baru



Jimmy – bezva dopravní prostředek

Něco málo z Laganasu – jak vypadají party v cherry bay uvidíte na jejich webu.

Planet bar

kočička :)

Další fotky jsou tady (moje) a tady (od Martina)

Dublin



Víkend v itálii

Přítelkyně na chatě, víkend za dveřmi a nad Prahou se stahují temná mračna. Být zavřený doma, nebo se brodit někde v bahně, se příliš neblíží představě ideálního víkendu.
Proto jsme kolem 6té hodiny večer s Martinem rozhodli, že pojedeme autem do itálie.
V následující hodině proběhly přípravy. Vypálení CD, výměna euro, vyhledání cesty a hurá z Prahy.

Cesta – ať žije schengen

Kolem půl deváte jsme vyjeli a po cestě dokoupili potřebné věci jako například reflexní vestu, bez které vás v Rakousku zavřou do sklepa. Na benzínce kousek za Budějovicema nás čekalo první příjemné překvapení, zájezd studentek směřující do Itálie. A dokonce jsem si i myslel, že je tam pak bez problému najdeme.

Posilnění semtexem vyrážime dál. Přejezdem pomyslných hranic se dostanete jakoby do jiného světa. Na silnici už se nemusíte bát o život, odpadky podél cest zmizí, krajina je upravená, domky malebné a nikde nejsou divné stavby z umakartu. Jen cedule s nápisem „Temelín je neokologický“ mě opravdu pobavila.

Část cesty přes Rakousko byla nejdelší, ale prakticky jsme ani neodpočívali. Možná proto, že hudba v místním rozhlase, doplněná o chrochtání moderátora opravdu nedá usnout. Z svítání přijíždíme k alpám, naprosto nádherný pohled, z dobré nálady mě nevytrhne ani mýtné za tunel skrz kopec.

Celou cestu jsme v podstatě nebloudili, jen na posledním sjezdu v Itálii zapomínáme odbočit z autostrade. Což se nakonec ukázalo jako výhoda a prohlédli jsme si malebný italský venkov. Přátelští lidé a obecně veselá jižanská nálada, kterou nemůžete ani náhodou srovnat s bručivými a věčně nespokojenými čechy.

Při projíždění severu jsme se zamotali do vesničky Prosseco, což mě udělalo velkou radost protože na Proseku bydlím. V městečku Trieste jsem měl chuť požádat někam o práci a usadit se tam do smrti, ale má sociální zodpovědnost zafungovala a po chvilce jsme dál pokračovali v cestě.

Přes San Giorgio jsme pokračovali do Latisiny, kde už to zná určitě každý čech z dob, kdy se masově jezdilo do Bibione. V okolí se můžete kochat krasnými baráčky, které mají dokonce i nápada není to jedna krabice vedle druhé. Všude se táhnou vinice a na silnici nás míjí jedna motorka za druhou.

Příjezd do Bibione je trochu změna, z klidného venkova se ocitnete ve světe masové a laciné zábavy. Po plážích bloudí lidé, kteří zde asi zůstali od roku 89. Což ale nemění nic na tom, že se schladím v moři, projedu na kajaku a vyvalím na sluníčku. A i přes neustále ohrožení velkými a nebezpečnými kraby s klepety ostrými jako nože čekajícími na to aby vás zatáhli pod hladinu rozbouřeneho moře, se vydávám nasbírat nějaké mušle.

No dobře, krabi byli malí, voda po kotníky a mušle se válely na břehu, ale trocha dramatizace nikdy neuěkodí, ne?


Po spánku na slunci jsem si krásně opálil sluneční brýle a vydali sme se do města. Italky jsou družné a veselé, škoda, že čas nás tlačí a v pondělí musíme do práce. Na chvilku se usadit a oddávat se zábavě by bylo jistě fajn. Holt někdy až to nebude jen víkendová projížďka.

Cestu zpět popisovat nebudu, neudálo se nic zajímavého, jen návrat do Čech a pracovního procesu čloěka moc nenadchne.
Pokud se také chcete podívat autem do itálie, doporučuji rozhodně přečíst: autem-na-dovolenou-jak-se-jede-do-itali
a pár fotek z iálie je tady.